Čísla sice nelžou, ale přesto nejde opomenout lidský element. Díky statistice už víme, kdo vyhrál nejvíce turnajů či jaký klub jich nejvíce zorganizoval, nicméně nejdůležitější je, jak uběhlou sezónu vnímají jednotliví hráči. A tady už se čísla mohou s individuálními názory lišit. Přečtěte si, jaké mají z uplynulého roku dojmy oslovení hráči a co by si přáli do nové sezóny zlepšit.

Veronika Slobodová (POP Praha)

 

Kdo byl pro tebe nejlépe hrajícím hráčem tohoto roku?
Abych na to mohla jednoznačně a objektivně odpovědět, musela bych být u všech zápasů všech hráčů. Ale myslím, že žebříček výkonnostně odpovídá tomu, co jsme mohli během sezóny vidět.

Překvapil tě někdo razantně svými výkony?
Lubošek Srnský. Tuto sezónu jsem měla možnost hrát několikrát proti němu i s ním a byla jsem velmi mile překvapena jeho výkonem jak na plasu, tak na střele.

Jaký turnaj v tobě zanechal hluboké dojmy? Který bys pro příští rok doporučila?
Určitě mistrovství České republiky dvojic v Kolové. Byl to turnaj, který jsme s Honzou Reslem hráli absolutně v pohodě a celý den byl velmi příjemný. Kromě jiného jsme tam v šestnáctce proti Laďovi Brázdovi s Viktorem Šebkem odehráli můj asi nejlepší zápas vůbec co se střelby týká  a nejúžasnější, dlouhý a vyrovnaný boj s Varany v semifinále. A kromě tohoto mistrovství bych všem doporučila další tři top turnaje, které uvádím v pořadí podle data konání. Z organizačního i hráčského hlediska to je Avokádo Cup, Centrope Cup Slovensko a Vars Cup.

Jak bys popsala charakter letošní sezóny?
Normální.

Jak jsi byla spokojená sama se sebou?
Vzhledem k tomu, že i Filip Hlaváček byl  na tréninku víckrát než já, tak jsem dost spokojená.

Co je potřeba do příští sezóny zlepšit?
Trénink, trénink, trénink, bez toho to nejde.

Zbyněk Jakeš (SKP Hranice VI – Valšovice)

Kdo byl pro tebe nejlépe hrajícím hráčem tohoto roku?
Velmi těžce se mi jednoznačně vybírá nejlepší hráč roku. Carreau  Brno dominuje republikovému žebříčku zaslouženě, neboť má ve svém klubu hráče, kteří dlouhodobě prokazují své kvality. Mám na mysli Michálkovic klan, Petra Juáně a další. Vždy je to výzva proti nim hrát a všichni by si toto ohodnocení zasloužili. Pokud bych musel někoho určit, tak by to pro mne asi byla letošní královna – Hanka Šrubařová. Pokud jsem ji viděl hrát, tak vždy podávala velmi kvalitní výkon na jakékoli pozici v týmu.

Překvapil tě někdo razantně svými výkony?
Řada hráčů se letos hodně zlepšila, takže jmenovat někoho konkrétně je těžké a ani to neudělám. Přesto musím zmínit hráčku, která letošní rok začala na žebříčku od nuly, celou sezónu se prala s nemalými zdravotními problémy, dokázala se vrátit na pozice v popředí, ale hlavně rozdávala kolem sebe vždy dobrou náladu a dokázala, že má tuto hru moc ráda – Jana Burešová.

 Jaký turnaj v tobě zanechal hluboké dojmy? Který bys pro příští rok doporučil?
Většinou to bývají turnaje, které se vydaří jak po stránce herní, tak i organizátorské. Pro mne to byl letos určitě turnaj ve Slavkově zakončený fantastickým finálovým utkáním proti výbornému německému týmu. Byla to taktická bitva s minimem vlastních chyb a řadou výborných koulí, navíc před skvělým publikem.

Jak bys popsal charakter letošní sezóny?
Myslím si, že letošní sezóna nic mimořádného nepřinesla. Potvrdil se trend, že špičkovým hráčům či týmům stále více šlape na paty silnější a početnější střed. Z toho vyplynula řada překvapivých výsledků a asi každý si určitě vybral svůj slabší a naopak i silnější den.

Jak jsi byl spokojený sám se sebou?
Pétanque mě baví, je to pro mne relax a to zatím vnímám jako to nejdůležitější. Dobrá hra a dobrý výsledek potěší, ale zlepšovat je stále co a motivace do další sezony nechybí, takže spokojenost.

Co je potřeba do příští sezóny zlepšit?
Pořád se dá něco zlepšovat, ale musí se chtít. Pořadatelé se určitě snaží dle svých možností uspořádat co nejlepší turnaj, ale jasně stanovený herní systém dopředu v propozicích mi občas chybí. Zamezilo by se tak zbytečným dohadům a emocím a každý by si mohl dopředu říct, kam pojede a kam ne. Dodržování řádů, propozic a úcta k funkcionářům turnaje by se měla stát samozřejmostí, i přesto, že se chceme hrou hlavně bavit. Přeji všem ještě lepší, úspěšnější a hlavně pohodou sezónu 2014!

Vladimír Brázda (1. KPK Vrchlabí)

Kdo byl pro tebe nejlépe hrajícím hráčem tohoto roku?
Neřekl bych jednoho hráče, ale spíše Carreau jako tým, přece jen je to týmová soutěž. Udrželi si vysoce kvalitní výkony po celou sezónu, až to začíná zavánět monopolem!

Překvapil tě někdo razantně svými výkony?
Jarda Vlk se vrátil do pétanque ve velkém stylu, potěšil mě i velký progres u Luboše Srnského.

Jaký turnaj v tobě zanechal hluboké dojmy? Který bys pro příští rok doporučil?
Mám rád turnaje na nových místech a v krásném prostředí. Mistrovství trojic v Jaroměřicích se povedlo náramně i díky počasí. Největším zážitkem pro mě byl ale turnaj v Millau ve Francii. Osobně se právě díky novým destinacím těším na Avokádo v Liblicích, mistrovství jednotlivců v Novém Městě na Moravě a na mistrovství mužů v Olomouci. Naopak do Wroclawi už nepojedu, tamní hřiště mě rozhodně nelákají.

Jak bys popsal charakter letošní sezóny?
Popravdě nevidím zásadní rozdíl oproti minulým sezónám. A nevím, jak bych celou sezónu objektivně sumarizoval. Snad jen vidím posun u některých pořadatelů, že si dávají na turnajích opravdu záležet. Brno, Loděnice a další, tam je radost jezdit. Kéž by to všichni brali tak zodpovědně.

Jak jsi byl spokojený sám se sebou?
Pro mě asi nadprůměrná sezóna, nicméně stále mám rezervy. Mrzí mě, že jsme nedotáhli vítězně Extraligu, k triumfu jsme měli tak blízko, že se kvůli tomu budím uprostřed noci ještě teď. Příští rok toho chci víc objezdit.

Co je potřeba do příští sezóny zlepšit?
Největší bolestí našeho sportu je podle mě nedostatek mladých hráčů. Práce s juniory a kadety je u nás nedostatečná. A to se týká hlavně práce jednotlivých klubů. Už aby dorostla děcka u Valenzů, Venclů a dalších, kdo mají doma potenciální pétanquery.

Pavel Hejl ml. (P. C. B. D. )

Kdo byl pro tebe nejlépe hrajícím hráčem tohoto roku?
Už několik let považuji za nejlepšího hráče mladšího Jirku Koreše. I přesto, že musel za poslední dobu věnovat spoustu času studiu a nezbývalo tolik času na trénink, forma ho neopustila.

Překvapil tě někdo razantně svými výkony?
Bohužel ne.

Jaký turnaj v tobě zanechal hluboké dojmy? Který bys pro příští rok doporučil?
Na prvním místě je bezpochyby Chateau Náměšť. Prostředí, ceny, organizace i atmosféra, to vše je na jedničku. Těsně v závěsu je pak Vars Cup, který je, dle mého názoru, brán daleko profesionálněji než ostatní české turnaje a organizátoři kladou mimo jiné důraz i na kvalitní hráčské obsazení, čehož si vážím.

Jak bys popsal charakter letošní sezóny?
Po herní stránce byl letošek dravější. Spousta týmů se zlepšila a celá herní scéna mi přišla vyrovnanější než dřív. Řekl bych, že za vším stála v prvé řadě vidina mistrovství světa a exotika v podobě Tahiti, o čemž svědčí i to, že spousta týmů se ve stolínské kvalifikaci trojic vyloženě přemotivovala, což pro ně byl v té chvíli kámen úrazu. Po stránce pořadatelské mi letos přišlo vše problémovější než v minulých letech. Hlavně start sezóny, kdy z prvních deseti turnajů, kterých jsem se zúčastnil, byl snad na osmi nějaký problém ve švýcarském systému.

Jak jsi byl spokojený sám se sebou?
Herně jsem na tom hůř a hůř, ale asi se není čemu divit. Na pétanque už nemám tolik času co dřív a těžko se mi hledá motivace. Na hřiště už chodím v podstatě jen proto, abych se viděl s lidmi z Fighters. S výkony na turnajích tedy spokojen nejsem.

Co je potřeba do příští sezóny zlepšit?
Více se zamýšlet nad systémy turnajů, více se rozepisovat do propozic. Naopak spoustu věcí by bylo dobré zjednodušit.

Michal Preuss (POP Praha)

Kdo byl pro tebe nejlépe hrajícím hráčem tohoto roku?
Já v tomhle věřím žebříčku, jaký jiný smysl taky má individuální žebříček u týmové hry? Těžko říkat o někom jiném, že je nejlepší, ale třeba jel jen na málo turnajů, nebo na regionály místo prestige. Nebo hrál ve špatném týmu. Pro mě jsou zkrátka nejlepší hráči ti, co se pravidelně umisťují vysoko na českých mistrovstvích a jiných velkých turnajích.

Překvapil tě někdo razantně svými výkony?
Letos jsem hodně hrál s i proti hráčům z Vrchlabí, které jsem herně úplně neznal, a tak došlo i na nějaká překvapení. Například jsem hrál několik zápasů proti Danovi Bílkovi, o němž jsem předtím slyšel spíš jen legendy. Ale ty se potvrdily, když v každém z těch zápasů střílel Dan jak z partesu. Více lidí než jenom mě taky určitě překvapil Luboš Srnský, asi nová vrchlabská naděje. Výsledkově jsem byl asi nejvíc překvapený, když Vrchlabí B porazilo silnou Loděnici v semifinále klubové 1. ligy.

Jaký turnaj v tobě zanechal hluboké dojmy? Který bys pro příští rok doporučil?
Já se za pétanque jezdím bavit, takže aby mě turnaj vyloženě zklamal, musí se sejít dost věcí najednou. Pokud jde o turnaje vůbec, největší dojem na mě letos pochopitelně udělala série turnajů kolem Mondialu v Millau. Tu zkušenost rozhodně doporučuji každému, je to pořád něco jiného než naše turnaje. Z turnajů na termínovce ČAPEK se mi letos asi nejvíc líbilo Centrope Rakouska, i když jsme cestou tam v Rakousku dostali pokutu a vypadli jsme hned v prvním kole K. O. Dvoudenní turnaj má něco do sebe a letos navíc rakouská federace slavila výročí založení a na hráčích se nešetřilo. Z českých turnajů bych určitě doporučil O Pohár Cdp Loděnice. Klub je ještě relativně mladý a areál je málo známý, ale turnaje jsou zde super. Navíc příští rok to poprvé bude prestige. V nové sezóně se vůbec bude hodně hrát na neobvyklých a zajímavých místech, proto se vyloženě těším na mistrovství mužů v Olomouci, mistrovství jednotlivců v Novém Městě na Moravě a na Avokádo Cup na zámku v Liblicích. Že mi není padesát pět let mě asi taky chvilku bude mrzet, až se bude konat české mistrovství 55+ v centru Prahy na Střeleckém ostrově.

Jak bys popsal charakter letošní sezóny?
Sezóna Carreau Brno. Ale budu se snažit zlepšit, aby to tak příště nebylo.

Jak jsi byl spokojený sám se sebou?
Vcelku to asi šlo, když jsem se v žebříčku ČAPEK dostal do top 20. Těžko se to hodnotí, protože některé zápasy byly vydařené, jiné vůbec. Já třeba letos udělal největší minelu dosavadní pétanque dráhy, když jsem měl kouli na dohoz do tří metrů a ta jediná koule rozhodovala o vítězství souboje o třetí místo českého mistrovství trojic. No a já ji hodil do autu.

Co je potřeba do příští sezóny zlepšit?
V příští sezóně bych rád viděl funkční nové stránky ČAPEK. Ty snad přinesou několik zajímavých vylepšení. Na začátku letošní sezóny také byly celkem časté problémy s programem na vedení turnaje. To se ale snad podařilo vylepšit už v průběhu roku. Pokud ale ta otázka byla na moje osobní pétanque schopnosti, pak je odpověď celkem jednoduchá. Asi všechno.

Pavel Král (Fenyx Adamov)

Kdo byl pro tebe nejlépe hrajícím hráčem tohoto roku?
Adeptů na titul nejlepší hráč roku bylo spousta. Ne každý turnaj každému vyšel, občas bylo zapotřebí  vyrovnat se s nepříjemným počasím, terénem a vlastními výkyvy formy. Podle mě se s tím letos v kategorii mužů vypořádal nejlépe Fana Kaplánek z Krumsína. Hned v únoru skončil druhý na turnaji O pohár města Slatiňan, zvítězil na Litovel Ópn a byl členem prvního českého týmu, který dokázal zvítězit na Centrope Polsko, což v součtu znamenalo v průběhu roku místo české žebříčkové jedničky.

V ženách se obdobně dařilo Hance Šrubařové, která dokázala mimo jiné zvítězit hned na prvních dvou prestige turnajích uplynulé sezóny – GP pivovaru Litovel ve Slatině a Velikonoční vejce ve Vojnově Městci. Stala se také mistryní České Republiky v kategoriích trojic a žen.

Zatímco Fana a Hanka své spoluhráče docela střídali, triplet Honza, Tomáš a Ivo Michálkovi spolu hráli velmi často a nutno také dodat, že velmi úspěšně. Z individuálních úspěchů stojí za zmínku například to, jak ovládli česká republiková mistrovství – Tomáš vyhrál jedničky a mixy, Honza střelbu, spolu s otcem byl druhý ve dvojicích a s Luckou Venclovou třetí v mixech. Ivo byl zase druhý ve dvojicích a třetí v jednotlivcích. Společně pak zvítězili v Centrope Česko, Honza a Ivo na Chateau Náměšť, kde byl Tomáš druhý, a tak by se dalo pokračovat. Proto jsou pro mě adepty na vítězství v kategorii triplet roku.

V Brněnském petanque poháru mě zase svými výkony zaujal jiný člen Carreau Brno – Michal Šrubař. Celou sezónu táhl svůj tým Těsněvedle a dokázal zvítězit v celkové hráčské statistice všech účastníků první ligy, která se jen hemžila spoustou současných a bývalých českých reprezentantů a mistrů republiky.

Překvapil tě někdo razantně svými výkony?
Tak jak už naznačil předchozí bod, byl to klub Carreau Brno. I když se vysoká výkonnost dala očekávat, dominance byla až zdrcující. Aktuálně hráči tohoto týmu drží  prvních pět příček na českém žebříčku.

Jaký turnaj v tobě zanechal hluboké dojmy? Který bys pro příští rok doporučil?
Z turnajů, které bych si nerad nechal příští rok ujít, bych zmínil čtyři – Prvomájové Koulení ve Valšovicích, Chateau Náměšť, Maxitrh.cz a VARS Cup, i když aspirantů bylo jistě víc (např. Grand Prix Austerlitz) a musím říct, že jsem letos nenavštívil žádný turnaj, s jehož sportovní a organizační úrovní bych byl výrazně nespokojen nebo dokonce zklamán.

Subjektivní hodnocení turnajů většinou alespoň částečně koresponduje s výsledkovým umístěním na daném turnaji. Ale ve Valšovicích je člověk většinou spokojený vždycky. Je tam skvělý pořadatelský tým, výborné jídlo, přijatelné startovné, vhodný hrací systém a hodnotné ceny včetně prize money, což je v kategorii regionál málo časté. Pokud se k tomu přidá i pěkné počasí a třeba i dobré umístění, nemůže hráč odjíždět nespokojen.

Náměšť má většinou smůlu na počasí, i když, jak říkává Pavel Konečný, v Náměšti přece nikdy nepršíJ Všechno vynahrazuje bezchybná organizace pořadatelského týmů Konečných, jejichž důslednost je snad (ne)konečná – od přípitku a cukroví na uvítanou, přes klasický hrací systém skupin do jedenácti bodů bez limitu až po závěrečné ceny včetně krásných pískovcových kvádrů se sedmicípým sluncem/hvězdou, vzácných vín a poukazů na let balónem. Letos spojeno i s prodejní výstavou vín, což přilákalo spoustu zájemců.

Vydařený turnaj slatinského klubu SLOPE v čele s Františkem Haraštou, to byl letos Maxitrh.cz. Přijemné počasí, vhodný hrací systém, dobrá účast z mnoha klubů a bezproblémový průběh. Za velmi lidové startovné byl v ceně vynikající oběd, nápoj a káva.

60 trojic z Česka, Slovenska, Švédska, Skotska, Německa, Polska a Ruska, to byla vizitka letošního VARS Cupu, který stejně jako loňské ročníky snesl vysoké mezinárodní měřítko. Opět vhodný herní systém pětikolového švýcara a 16KO, která byla hraná už na osvětleném nádvoří hradu. Vyšší startovné bylo vykompenzováno cenami a prize money.

Jak bys popsal charakter letošní sezóny?
Letošní sezóna byla takříkajíc v pohodě, bez velkých překvapení a excesů. Počasí bylo také většinou mírné, pořadatelé dobří až velmi dobří. Turnajů bylo dostatek ve všech kategoriích od regionálů po superprestige a česká mistrovství. Jen naprosto vyjímečně jsem se setkal s nesportovním chováním a nerespektováním soupeře. Jako největší problém vidím nadměrné požívání alkoholu na turnajích. Není to však podle mě problém pořadatelů, ale hráčů samotných. Nastal také mírný úbytek hráčů, částečně generační výměna. Spousta hráčů, kteří dříve představovali buď českou špičku nebo alespoň velmi časté účastníky se letos neobjevili ani na jediném ČAPEK turnaji – viz žebříček od místa č. 561. Velké pozitivum pro mě představovali Pavel Konečný a Honza Michálek díky jejich projektu Kulový Blesk, který umožnil okamžité a bezprostřední zpravodajství pro nejširší pétanque okruh.

Jak jsi byl spokojený sám se sebou?
Bez tvrdého tréninku není možné být spokojený nikdy. To by mělo být krédem každého petanquera. Valšovice se povedly na sto deset procent, další turnaje už tak nevyšly. Většinou je pro mě důležitější být spokojený s předvedenou hrou než s celkovým výsledkem, nicméně pokud je hráč spokojený sám se sebou, pak se i výsledky dostaví.

Co je potřeba do příští sezóny zlepšit?
Přál bych si, aby se pétanque na nejvyšší úrovni stal opravdu plnohodnotným a uznávaným sportem a ne pouze hrou a zábavou, jak tomu občas dosud je. Dalším snem je dostat pétanque do sportovních zpravodajství, Kulový Blesk je k tomu prvním krokem.