měsíc Únor 2014

30 hráčů ze všech koutů světa se ve francouzském Nice snažilo získat titul nejlepšího hráče světa. Každý ale musel sklopit hlavu před mladým Francouzem Dylanem Rocherem, který nikomu nedovolil zapochybovat, že by snad světovou jedničkou nebyl on sám. Neskutečná porté a střely na carreau ho zcela bezpečně dostaly na nejvyšší stupínek vítězů. Druhé místo vybojoval překvapivě Švéd, o třetí místo se podělili Tunisan s Němcem. 

Hráč z jiné planety

O skalp Dylana Rochera se postupně pokoušel Angličan, Ital, Rakušan, Tunisan, Australan, Slovinec, Němec a hned dvakrát Švéd, ale ani jeden nedokázal vyhrát. A držet alespoň krok zvládl pouze Tunisan Khaled Lakhal, ovšem v zápase, ve kterém o nic nešlo. Jinak Francouz nedal nikomu žádnou šanci a to i přesto, že někteří jeho soupeři jinak předváděli velice kvalitní výkony. Dylan je ovšem naprosto umlčel svým zcela bezchybným výkonem a hody, které jinak nebyly u nikoho jiného během celých dvou dní k vidění. Hrál pétanque z úplně jiného světa a nedal pochyb o tom, že by snad nebyl nejlepším hráčem na světě.

Jeho představení si užívaly zaplněné tribuny krytého boulodromu. Jen těžko by se asi hledal někdo, kdo by pochyboval, že tato sympatická hvězda nevyhraje nebo že ztratí byť jen jeden dílčí zápas. Kdyby se vypisovaly kurzy na jeho vítězství, asi by nikdo závratně nezbohatl, neboť by se kurz musel zákonitě blížit absolutní jedničce. Dylan ale opět neuchvacoval pouze svojí precizní hrou, ale také naprosto profesionálním a přátelským vystupováním, kdy každého s úsměvem pozdravil, plně respektoval každého soupeře a vůbec se nad něj nepovyšoval, i kdyby klidně mohl, a trpělivě se fotil se všemi mladými i staršími obdivovateli. Velice příjemné bylo, že podobný pocit sportovního a profesionálního přístupu měl člověk z drtivé většiny elitních hráčů.

Čtěte více