V městečku Andrézieux se štosovala auta a dlouhý plechový had čekající na místo na parkovišti signalizoval už zdáli, že tento francouzský turnaj třídy International nebude žádný český regionálek. A když na nás přilepili cedulku s číslem 514, bylo nám jasné, že jsme zde jen kapkou v moři.

Není nic lepšího na zvednutí svědomí, než si týden před mužskou kvalifikací zajet do Francie na tak velký a prestižní turnaj a nasát onu neopakovatelnou atmosféru. Především pak pro mě, který si za celý rok zahrál jednou v písečných dunách pláže a podruhé na amatérském turnájku mediků. Naštěstí jsme už předem tak nějak počítali s tím, že se záři reflektorů centrkurtu asi vyhneme, a tak nás nemohlo nic rozhodit.

Turnaj gentlemanů

Turnaje, organizovaného Jeanem-Philippem Soricottim, jsem se zúčastnil já spolu s Ivem Michálkem a Jakubem Konšelem. Dorazili jsme již v pátek po poledni, a tak jsme si mohli zahrát turnaj gentlemanů, kde jsou účastníci náhodně nalosování k těm nejlepším francouzským hráčům do trojic, takže si můžete zahrát s nejedním skvělým hráčem z Francie i jiných národů. Zatímco Jakub dostal neznámého Francouze a Španěla, Ivo si zahrál s vynikajícím Madagaskarcem a francouzským starším pohodovým pánem. Ale ačkoli jsem byl jediný, kdo ani zdaleka nevyhrál jediný ze tří zápasů, tak jsem byl nadmíru spokojen, neb mi los přiřkl pěknou, sympatickou a navíc dobře hrající Francouzku, kterou bych ani za Rochera neměnil. Ona mě asi ano…

Už pátek ukázal, že turnaj bude velice kvalitně organizovaný. Na 95 dobrovolných organizátorů nečekala ale žádná lehká práce. Samotný  pétanque areál byl velmi rozložitý a navíc s rozličnými povrchy. Zajistit třeba už jen parkování, občerstvení, ale i třeba ostrahu celého areálu stálo mnoho příprav a úsilí. Kolem centrkurtu postavené tribuny, osvětlení, ozvučení, stánky s občerstvením , stánky s pétanqovými potřebami, to vše dotvářelo úžasnou atmosféru. Pořadatelé také připravili pozornost v podobě drobných věcných cen  pro každého účastníka i tombolu s hodnotnými cenami.

Pozvané zahraniční týmy navíc měly placené ubytování, stravu i start na hlavním turnaji. Kromě českého týmu dojeli také Poláci, Rusové, Španělé, Portugalci, Švýcaři a mnoho dalších národností. Zahraniční účast si pořadatelé velmi pochvalovali a dokonce jsem byl požádán o rozhovor pro rozhlasovou stanici.

Už pátek ukázal, že turnaj bude velice kvalitně organizovaný. Bohatý pétanque areál s rozličnými povrchy, tribuny, občerstvení nebo třeba tombola s hodnotnými cenami. Pozvané zahraniční týmy navíc měly placené ubytování, stravu i start na hlavním turnaji. Kromě českého týmu dojeli také Poláci, Rusi, Španělé, Portugalci, Švýcaři a mnoho dalších národností.

Vždyť je to tak lehké!

V sobotu ráno se už v malém městečku u St.-Étienne, kde se turnaj odehrával, tvořila fronta aut. Když jsme se konečně probili až na místo hry, zjistili jsme, že na turnaj dorazilo téměř čtyři sta mužských trojic a zhruba dvě stovky ženských dvojic. Navíc nešlo o ledajaké hráče, vždyť nechyběla skoro kompletní mužská i ženská francouzská špička.

Naše vystoupení elegantně přeskočím a zaměřím se na ty zásadnější věci. Bylo například úžasné sledovat, jak se do šestnáctky probojovává hráč na vozíku, hráč s oběma umělýma nohama či lilipután. V jakém jiném sportu by toto bylo možné? Zároveň bylo nádherné sledovat tu ladnost elitních hráčů, kteří bezchybně stříleli bez jakýchkoliv problémů a rozpaků, až se člověku vtíravě vkrádala do hlavy otázka, proč jsem takto dopoledne nehrál taky, vždyť je to úplně jednoduché!

Když jsme v pátek organizátoru řekli, že musíme odjet už v neděli brzy ráno, ptal se, co budeme dělat, když se dostaneme do finále. Pousmáli jsme se na sebe a bylo vše řečeno. Žádná svízel se nakonec opravdu nekonala, brány do finále byly nemilosrdně zavřeny jak pro nás, tak i pro staré dobré známé z Ruska a Polska. „Nic jsme nevyhráli, ale ještě aby jo, když je tu víc mistrů Francie, Evropy a světa než kolik má vůbec Polsko obyvatel,“ smál se Boguš Biel během slavnostní večeře.

Turnaj byl navíc zpestřen tréninkovou exhibicí, kdy byli náhodně vylosovaní účastníci turnaje přiřazeni do dvojic s elitními hráči Quintaisem, Rocherem, Suchaudem a Molinasem, což bylo příjemným zpestřením pro samotné hráče, ale i diváky, kteří měli možnost sledovat srovnání výkonů elitních světových hráčů a to nejen při střelbě, ale také při plasování, což celé soutěži přidalo na zajímavosti.

Celý hlavní turnaj byl rozložen do dvou dnů a bylo k vidění mnoho zajímavého a kvalitního pétanque a to jak v mužském, tak i v ženském turnaji. Třeba výkon hráčky z Madagaskaru snesl to největší možné měřítko.

Celkové vítězství nakonec ukořistil triplet Dylana Rochera, Bruna Le Boursicauda a Henriho Lacroixe, který ve finále porazil méně známý tým Christiana Andriantsehena, Frédérica Perrina a Oliviera Margerita. Ženský turnaj vyhrála dvojice Fabienne Chapusová a Audrey Martínezová.

Vyhlášení nejlepších a předání cen proběhlo ve velké hale. Pro místní městečko a pořadatele byl celý víkend událostí , turnaj měl záštitu pana starosty a pořadatelům přispěl značný zástup sponzorů.  Pétanque ve Francii má zkrátka jinou dimenzi

fotozdroje: Jakub Konšel, Marie Henrion