Loni na neoficiálním mistrovství světa jednotlivců kraloval Dylan Rocher a všichni jsme tak nějak předpokládali, že i letos uvidíme finále s francouzskou účastí. Vše ale bylo jinak, protože ve skvělé formě dorazil velezkušený Belgičan Claudy Weibel. V ženách bylo mnohem těžší tipovat, kdo by se mohl stát mistryní. Titul nakonec získala sympatickým výkonem i vystupováním Španělka Yolanda Matarranz.

Hořkosladká základní kola

První oficiální mistrovství světa jednotlivců nabízelo zajímavou podívanou. A tak kromě českých hráčů Hany Šrubařové a Iva Michálka, trenérů a šéfa delegace vyrazili do francouzské Nice ještě další diváci. Všechno se ale začalo komplikovat ještě před zahájením turnaje. Nejprve se s angínou potýkal reprezentant Ivo Michálek, a pak ulehl s horečkami delegát a trenér v jedné osobě Tomáš Michálek. Ten nakonec musel zůstat v Brně a tak role delegáta spadla do mého klína. Tím problémy nekončily, neboť na dálnici před Nice hořel kamión a Ivo s Veronikou Slobodovou uvízli na dvě hodiny v dopravní koloně. Kvůli tomuto zdržení dorazil Ivo na slavnostní zahájení doslova s jazykem na patách a s jedinou myšlenkou – jít se konečně vyspat. To ovšem nebylo úplně možné, neboť v pátek začínala základní kola už v osm ráno.

1. kolo (muži) Česko – Izrael 10:13

Na Ivoše čekal Izraelec. Při jeho rozhazování nám bylo jasné, že to nebude vůbec lehký zápas. A nebyl. Izraelec hrál agresivním způsobem a měl dobrou střelbu, Ivo získával své body především urputností a vytrvalostí při přesných plasech. Zápas byl vyrovnaný a trval nejdéle ze všech, takže ke konci ho sledovalo poměrně hodně lidí. Poslední nához se ale Ivovi nepodařil, a tak na úvod prohrál 10:13.

1. kolo (ženy) Česko – Finsko 13:6

Na Hanku byla možná kladena větší očekávání než na Iva, protože česká ženská reprezentace se vcelku pravidelně umisťuje na dobrých pozicích. Na druhou stranu to ale pro Hanku byla velká neznámá, protože velkého turnaje jednotlivců se účastnila pouze jednou a ani ten nelze srovnávat s mistrovstvím světa. Jednotlivci se navíc hrají úplně jinak než trojice a hráč je chtě nechtě pod větším tlakem, protože stojí na hřišti sám.

Hanka ale do turnaje vstoupila dobře. Na začátku jí sice některé koule nevyšly, ale v průběhu zápasu se její výkon zlepšoval a závěr si pohlídala. Fince, která byla rozhodně lepší plasér než střelec, nedala šanci a bez problémů si došla pro důležité první vítězství.

2. kolo (muži) Česko – Malajsie 13:10

Los druhého kola nás vůbec nepotěšil, neboť Ivovi přihrál silného Malajce. Třiadvacetiletý hráč v tygřím dresu předváděl stylově precizní vysoké kopce i střely, které často končily efektním carreau. Začátek zápasu měl jasně v rukou a Ivovi nedával příliš možností na obranu. Postupem času ale začal míjet, ačkoli opravdu o milimetry, a i vysoké plasy mu začaly odskakovat častěji. Ivo vycítil šanci, začal dělat body a Malajec ztratil půdu pod nohama. Začal být nervózní, čímž si pod sebou podřezával větev. Ivo poté vystřihl carreau a třemi body se dostal do vedení a na dosah vítězství. Malajec sice v dalším náhozu srovnal na 10:10, ale v posledním náhozu Ivo udělal závěrečné tři body a mohl se radovat z důležitého vítězství. Šlo o skvělý skalp, neboť Malajec byl opravdu jiná liga.

2. kolo (ženy) Česko – Nizozemí 10:13

Hanka v druhém kole dostala Nizozemku, kterou dobře zná z předchozích šampionátů. Byl to trochu „zápas blbec“, neboť výkon obou holek byl jako na horské dráze. Zisk tří bodů střídaly zahozené koule. Průběh zápasu byl vyrovnaný, avšak konec vyšel lépe Holanďance. Byla to škoda, neboť byla k poražení, nicméně to nebyl špatný výsledek.

3. kolo (muži) Česko – Andorra 12:8

Ani los třetího kola nebyl nejprve vůbec růžový, protože na Iva měl čekat Němec, který loni skončil celkově třetí. Jenže díky špatně napsanému výsledku se los opakoval a to už na nás vyšla Andorra, která byla přeci jen hratelnější. Nicméně šlo o dobrého střelce, a tak se Ivo musel plně koncentrovat na plas, protože pouštět se do nějakých větších akcí nemělo smysl. Bylo třeba čekat na chybu soupeře. Ta jednou přišla, jednou ne a tak se skóre zápasu doslova překlápělo z jedné strany na druhou. Teprve za stavu 8:8 se Ivo pustil třemi body do trháku a na časový limit zvítězil.

3. kolo (ženy) Česko – Mongolsko 13:1

Po trochu smolném zápase s Nizozemkou byla pro Hanku příjemná soupeřka pro třetí kolo. Mongolka totiž české reprezentantce nedokázala klást odpor a Hanka ji velice dobrým výkonem a více než rychle smetla ze hřiště poměrem 13:1 a mohla si v klídku zajít na oběd, zatímco ostatní hráčky ještě potily krev na hřištích.

4. kolo (muži) Česko – Estonsko 11:10

Čtvrtý zápas nabídl trochu jinou podívanou než ty dosavadní. Proti Ivovi stál Estonec, který sice také dobře střílel, ale stylem, taktikou a celkovým projevem se blížil českému reprezentantovi. V neskutečně vyrovnaném utkání rozhodovala každá koule. I tento zápas skončil na limit a Česko se přiblížilo postupu, neboť skončil 11:10 pro naše barvy.

4. kolo (ženy) Česko – Švýcarsko 9:10

Ženy hrály pouze čtyřkolového švýcara a Hanka pro rozhodující zápas dostala Švýcarku. Pro zápas byla určena druhá hala, kde Hanka do té doby ani jednou nehrála, a tak si musela zvykat na úplně jiný terén, což ji zřejmě stálo několik bodů. Pro diváky byl zápas nervydrásající, neboť byl více než vyrovnaný, ale jinak neměl moc vysokou úroveň. Ani jedna z hráček se příliš netrefovala a ani plasy nebyly nikterak přesvědčivé. Rozhodovalo se v posledním náhozu za stavu 10:10, který bohužel lépe vyšel Švýcarce.

Velkou škodou bylo, že byl v průběhu mistrovství změněn systém postupu do osmifinále. Původně mělo osm hráček postupovat přímo a dalších šestnáct hrát baráž. V tomto případě by měla Hanka stále naději na postup. Bohužel však bylo rozhodnuto, že postupuje všech šestnáct hráček po základních kolech.

5. kolo (muži) Česko – Tunisko 5:13

V pátém kole nastoupil Ivo proti Tunisanovi, který nakonec skončil druhý a který měl opravdu velice dobrou formu a střílel jako z partesu. Ivo si vůbec připadal tak trochu jako Alenka v říši divů, protože kolem něj padalo jedno carreau čistější než druhé. Vedle něj pálil Ital, za ním Dylan Rocher a po pravici probíhal jeden z nejhezčích zápasů mistrovství mezi Španělem a Turkem. Ačkoli se český reprezentant snažil sebevíc, prohrával rychle 0:12. „Co tady, proboha, dělám? To je úplně jiná liga!“ obracel se ke mně jako k trenérovi a bál se kanára. Nebylo co ztratit, tak jsme se rozhodli, ať si to zkusí užít a dá Tunisanovi ochutnat jeho vlastní medicíny. A taky že ano! Dvě čistá carreau a pět bodů ho trochu vyvedlo z míry a tunisanského trenéra to zvedlo ze židle. Tím však český koncert skončil, neboť v dalším náhoze si už Tunisan vítězství pohlídal.

Osmifinále, vítej!

Ivo se třemi výhrami postoupil do baráže a měl se utkat s Arméncem, který předváděl kvalitní výkony. Jenže Dánové podali protest, že jsou výsledky špatně zapsané a následné přepočítávání nám opět přiřklo Malajce. „Znáš to, dvakrát do stejné řeky nevstoupíš,“ odpovídal Ivo na mé povzbuzení, že aspoň ví, že je k poražení.

Baráž: Česko – Malajsie 13:12

Malajec do utkání vstoupil koncentrovaně a opět se ujal rychlého vedení 8:0. Ivo začínal mít strach z kanára, ale zápas nabral stejný vývoj jako v základních kolech. Vytrvalostí a urputností se dočkal prvních bodů a Malajec znovu zpanikařil, že by snad z pozice jasného favorita mohl prohrát. Znovu neunesl psychický tlak, čehož Ivo využil a soustředěnou hrou, ale především kvalitními vysokými plasy v dramatické koncovce zvítězil 13:12 a senzace byla na světě.

Osmifinále: Česko – Francie 3:13

Na obědě jsme se pak dozvěděli, že dalším soupeřem je Francouz Dylan Rocher. Co lepšího si přát? Každopádně jsme věděli, že tady už naše dosavadní taktika – vytrvale čekat na chybu soupeře a nepropadat panice – už stačit nebude, protože plasovat a čekat, až Dylan mine, je více než naivní. „Pokud mu tam budu stavět koule, tak se ze mě stane jen trenažér na káčka…“ pronesl před začátkem hry Ivo. Rozhodl se, že se pokusí Dylanovi čelit jeho vlastní zbraní. Úkol to téměř nadlidský, ale jiná varianta není. Hned v prvním náhoze však Dylan minul a Ivo se dostal do vedení. V druhém náhozu taky minul a už to vypadalo na další body, jenže poslední koulí dal retro, při kterém si ještě popotáhl košonek dopředu ke svému prvnímu plasu. Show začala. Ivo se už zmohl jen na další dva body a tím jeho vystoupení skončilo. Každopádně však zanechal skvělou stopu, neboť se jako jediný ze střední Evropy probojoval do osmifinále. Sekundoval mu pouze Slovinec Dragan Antonijevič, který se sice mezi šestnáctku nejlepších nedostal, ale zato v základním kole dokázal porazit budoucího mistra světa Claudyho Weibela.

Semifinále bez Francie

Následné boje byly oslavou pétanque. Pro diváka je mistrovství světa jednotlivců doslova bašta, neboť zápasy jsou rychlé a plné zvratů a zajímavých momentů. Tolik se netaktizuje a hra má spád. A pokud proti sobě stojí ti nejlepší z nejlepších, je se na co dívat.

Překvapením ve čtvrtfinále se stalo vyřazení obou francouzských reprezentantů. Francouzka Audrey Bandiera nestačila na Španělku Yolandu Matarranz a Dylan Rocher vypadl s Claudym Weibelem. Chvíli na to se celý francouzský tým sbalil a odjel z Nice, za což si vysloužil veřejnou kritiku bez servítek od prezidenta FIPJP Clauda Azemy. „Není to sportovní. Jsou zde pouze dva vítězové, všichni ostatní jsou poražení a přesto tu jsou. Jen Francie ne!“ řekl na galavečeru a sklidil velký potlesk.

V semifinále si Claudy Weibel lehce poradil s mladým Italem Diegem Rizzim a jen potvrdil, že chytil opravdu skvělou formu. Vsouběžně hraném zápase si Tunisan poradil s Maročanem. V ženách se do finále probojovaly Thajka a Španělka, zatímco smutnit mohly Belgičanka a Švédka.

Oslavná píseň a slzy štěstí

Finálové boje byly přenášeny francouzskou televizí. Ženské finále přinesloprecizní hru s minimem chyb a plno vypjatých momentů, které dopadaly i na samotné hráčky. Ilustruje to chvíle, kdy při posledním náhozu Španělka klečela na zemi a s nervy nadranc čekala, co předvede Thajka. Nakonec musela jít ještě do kruhu a poslední koulí vystřihla carreau, kterým se stala první mistryní světa v jednotlivcích. A jelikož při slavnostním vyhlášení nehrála španělská hymna, ujala se mikrofonu španělská trenérka a společně s celou halou zapěla známou španělskou píseň.

Finále mužů přineslo taktéž vyrovnaný souboj, kdy nebylo do poslední koule jasné, kdo zvítězí. Misky vah se pomalu přikláněly k Tunisanovi, který dal v posledním náhoze dvě carreau a „stačilo“, když si při poslední střele bude počínat stejně. Claudy Weibel ale předvedl neskutečný hod a svoji poslední kouli skryl vysokým porte za jedno z Tunisanových káček. Ten tedy musel střílel na ucho a minul, díky čemuž se mistrem stal právě Belgičan. Tomu se do očí vlily slzy štěstí a bylo vidět, že je opravdu naměkko.

Au revoir za rok

Mistrovství světa jednotlivců prokázalo, že je to koncept, který má velký potenciál a který by bylo dobré organizovat každý rok. „Pokud to Stéphanovi (Stéphan Pintus, hlavní organizátor – pozn. red.) nezatrhne manželka, tak by se to mělo konat i příští rok,“ naznačil Karel Dohnal, který byl na kongresu FIPJP opět zvolen do Výkoného výboru světové federace.

Výsledky:

muži
1.
Charles Weibel (Belgie)
2.
Sami Atallah (Tunisko)
3.
Diego Rizzi (Itálie)
Abdessamad El Mankari (Maroko)

ženy
1.
Yolanda Matarranz (Španělsko)
2.
Nantawan Fuangsanit (Thajsko)
3.
Jessica Johansson (Švédsko)
Camille Max (Belgie) 

Foto: boulistenaute.com, Vladimír Husák