Festival v Živci – čtyřdenní maraton pétanque (skoro bez Čechů)
Počtrnácté se v polském Živci o uplynulém víkendu konal Festival gry w boules. Vlastně to byl prodloužený víkend, začal u ve čtvrtek odpoledne a skončil v neděli večer. Hrálo se koulemi a byl to pétanque.
To, co je pro festival charakteristické, je jeho atmosféra. Hrát pétanque až do úplného vyčerpání, a přitom se všichni usmívají blahem…
Čtvrteční Turnaj přátelství hráli jednotlivci a na bednu se dostal i Jenda Bukovčík. „Dařilo se,“ komentoval skromně své třetí místo.
V dalších dnech už Češi tolik štěstí neměli a navíc jich na hřištích nebylo zrovna moc. V pátečním Turnaji národů, kdy se počítají výsledky dvou dvojic a jedné trojice, se za Čecha „převlékl“ i Bogusław Biel, ale v neděli se o výsledku nikdo z přítomných moc nechtěl bavit. Charakterizovalo to jen mávnutí rukou.
V sobotu přišla ke slovu královská disciplína – trojice. Nejvýše z Čechů vystoupal Zbyněk Jakeš, Lenka Svobodová a Tomáš Kutý, kteří na jih Polska dorazili z Valšovic. Skončili ve čtvrtfinále, tedy v rozmezí 5.-8. místa. „Zastavili nás budoucí vítězové, na ty jsme neměli, hráli fakt dobře,“ vysvětloval Zbyněk Jakeš. Druhý český triplet z Albrechtic se ve startovním poli 50 týmů dostal do osmifinále.
Nedělní dvojici utvořil Tomáš Kutý s ředitelem festivalu Andrzejem Śliżem a ten den, kdy se hrál sedmikolový švýcar bez play-off, skončili s pěti výhrami na 14. místě. Bylo to nejlepší české umístění. Zvítězili polský šampion Syzmon Kubiesa, přezdívaný Bulardo, s Markem Lachem, když byli nejlepší mezi 68 dvojicemi. Ceny jim předával francouzský konzul z Krakova (na snímku uprostřed).
„Je škoda, že tady nejezdí více Čechů,“ svěřila se Wiola Śliż a přirovnala Čechy k Rakušanům. „Do ciziny na turnaje moc nejezdí, spíš se drží doma,“ řekla. Pravým opakem byla slovenská účast, mocné zastoupení měl především žilinský klub a Živcem se rozléhalo i jejich skandování Nech sa páči – hop, hop, hop.
Ano, i údolí Beskyd na polské straně zažilo slunečný víkend. I zde se hrálo ve více než 30stupňových teplotách, kdy se hráči téměř rožnili. Naštěstí hned za hřišti teče z hor čistá řeka Košarava a dva splavy tam vytvářejí ideální koupaliště na rychlé zchlazení, než se nalosuje další kolo. Čtyřdenní festival v kempu Dębina má své kouzlo. Na delší dobu se vyplatí přijet hlavně cizincům. Snad proto bylo na hřištích hodně Ukrajinců, Francouzů, Němců nebo Holanďanů a mezi vlajkami se třepotala i zástava USA.