Jiří Koreš mladší: „Motivaci nikdy neztratím“
Ať už jste se kdykoli za posledních sedm let dívali na individuální žebříček hráčů ČAPEK, jedna věc vás rozhodně nemohla překvapit – jméno Jiří Koreš ml. na čelních pozicích. V roce 2008 pronikl do první desítky a hned útočil na celkové vítězství, které nakonec těsně uhájila Romana Hodboďová, v té dávné historii ještě Vokrouhlíková. V dalších dvou letech si však Jiří už prvenství vzít nenechal a mezi elitou se držel i nadále. Letos po velice vyrovnaném závěru sezóny zkompletoval hattrick, což se do té doby podařilo pouze Milanu Haškovi. Nejlepší český hráč letošního roku „nestřílí od boku“, ale pro jeho post lehce nezvykle „přibližuje“, co pro něj získaný titul znamená, zda nepřestává mít motivaci a jak často sleduje žebříček.
První místo v žebříčku pro tebe není žádnou neznámou, získal jsi ho už potřetí. Poprvé v roce 2009, pak 2010 a po třech sezónách znovu. To svědčí o vyrovnanosti a kvalitě, která v tobě určitě je. Jak vnímáš titul nejlepšího hráče letošní sezóny?
Je to samozřejmě příjemné být na konci sezóny opět na prvním místě, ale stejně tak jsem mohl skončit i třetí a stále bych byl spokojen. V můj prospěch zahrálo i štěstí, ale jsem rád, že to takhle dopadlo.
Který z těch titulů byl pro tebe nejvýznamnější?
To se těžko porovnává, jsem rád za všechny, ale první úspěch bývá nejcennější.
O letošním prvenství na žebříčku rozhodl až poslední turnaj Prestige v Loděnici, kde o něj kromě tebe bojoval i Petr Juráň a Ivo Michálek. Byla ve vzduchu cítit rivalita?
Myslím si, že lehká rivalita určitě byla. Spíše taková přátelská. Každý chtěl vyhrát a vzájemně jsme o tom vtipkovali, ale nebylo to tak, že by někdo druhému nepřál prvenství. V každém případě je úžasné, že tato sezóna byla tak vyrovnaná, že o vítězi rozhodoval až poslední turnaj.
Jak bys zhodnotil svoji uplynulou sezónu?
Celkem slušný. Na to, že netrénuji a objíždím docela málo turnajů si výsledkově nemohu stěžovat. Naopak se svojí předváděnou hrou už častokrát spokojen nejsem, ale bez tréninku prostě člověk musí počítat s většími výkyvy.
V poslední době musíš pétanque poměrně výrazně omezovat kvůli studiu, přesto jsi na špici. Jak se ti to daří?
Sám nevím. Asi dobrej tým. Možná to bude i tím, že jsme v týmu vcelku slušně psychicky odolní a i když se nám hra moc nedaří, dokážeme to nakonec nějak urvat.
Třikrát jsi byl na žebříčku první, dvakrát těsně druhý. Nezačínáš ztrácet motivaci?
Ani ne. Já nezačínám sezónu s tím, že bych chtěl být na jejím konci první. Prostě jen hraji pro zábavu a samozřejmě, že vyhrávat mě baví. Proto si myslím, že se má motivace nikdy neztratí.
Jsi jeden z těch, kteří žebříček sledují dnem i nocí a zná nazpaměť prvních sto hráčů, aktualizovaně každý týden, nebo mu nepřikládáš velkou váhu?
To dost záleží na situaci. Myslím si, že v letech 2008, 2009 jsem ho sledoval vcelku pečlivě, protože šlo o to, zda dosáhnu na první titul. Od té doby jsem ho moc nesledoval, až zase letos ke konci sezóny, kdy to začalo být dramatické.
Máš nějakého vyloženého rivala, s kterým se skrze žebříček hecujete?
Rivala, se kterým bych se hecoval přímo kvůli žebříčku, snad ani ne. Možná jen s Habim, ale ten nemá moc nárok.
Jak jsi spokojen s novým žebříčkem? Sleduješ například jednotlivé grafy, které jsou dostupné u každého hráče?
Mně ty grafy přijdou dost komplikované a málo říkající. Vývoj pořadí na žebříčku ano, ale vývoj síly hráče mi přijde naprosto zbytečný. Podle mě by bylo zajímavější, kdyby obsahovaly údaje jako průměrný počet bodů na 1 turnaj či průměrné umístění na turnajích atd. Jednoduše něco, co se ze žebříčku jen tak nevyčtete.
Myslíš, že žebříček opravdu odráží kvalitu a formu jednotlivých hráčů?
Aktuální formu určitě ne, ale jinak si myslím, že během toho roku srovná hráče do výkonnostních kategorií jakžtakž spravedlivě. Když má někdo pak o pár bodíků víc či míň, je to spíše už o štěstí nebo smůle.
Změnil bys něco na systému žebříčku?
O tom jsem nijak nepřemýšlel. Snad jen bych možná přidal pár bonusových bodíků za umístění na bedně na turnajích kategorie regional, protože si myslím, že je těžší vyhrát byť jen malý turnaj, než se dostat například do KO16 na nějaké prestiži.
Letos jsi měl Česko reprezentovat na mistrovství světa mužů na Tahiti a očividně jsi byl ve velmi dobré formě. Jak vnímáš z pohledu pétanquera a zároveň studenta medicíny fakt, že mistrovství bylo z důvodu hrozby zatažení viru eboly na Tahiti přesunuto až na příští rok?
Vnímám to tak, že to nejspíše bylo politické rozhodnutí. Ebola není žádný extrémně nakažlivý virus, nákaza probíhá jen přímým kontaktem a díky tomu a díky izolaci nemocných se již daří v Africe postupně epidemii brzdit. Navíc reprezentace, které si vybojovaly postup na mistrovství světa nebyly z postižených států, takže si myslím, že důvod k obavám nemusel být tak velký. Nezbývá než věřit, že příští rok obavy opadnou a mistrovství se na Tahiti uskuteční. Koneckonců všichni už jsme se velmi těšili.
Jaké máš ambice do nové sezóny? Dá se očekávat další atak první příčky na žebříčku?
Jak už jsem říkal, žádné cíle si do nové sezóny nedávám. Chci se jen bavit dobrou hrou, užívat si napínavé zápasy a pokud možno také něco vyhrát.
Historické pořadí Jiřího Koreše mladšího na žebříčku ČAPEK:
2014: 1. místo
2013: 25. místo
2012: 5. místo
2011: 2. místo
2010: 1. místo
2009: 1. místo
2008: 2. místo
2007: 11. místo
2006: 13. místo
2005: 35. místo
2004: 74. místo
2003: 133. místo