V neděli po těžké nemoci zemřel Pavel Vajčner, prezident 1. Starobrněnského PK. Poslední rozloučení se koná ve čtvrtek 22. května ve 14 hodin v obřadní síni olomouckého krematoria.

Smuteční oznámení nese Senecův citát: „Se životem je to jako se hrou – nezáleží na tom, jak je dlouhá, nýbrž na tom, jak se hraje.“  Pavel Vajčner byl věčný optimista. Byl to jeden z mála hráčů, který se vždy usmíval. Dokonce když se jeho týmu nedařilo. S nadhledem v žert obracel neúspěchy a vždy dokázal pochválit také dobrý výkon soupeře.

Poslední turnaj vyhrál před dvěma lety. Byl to doprovodný Litovel Cup v Náměšti na Hané a vítězství si s olomouckými kamarády vychutnal. Letos chtěl přijet do Náměště aspoň na návštěvu, jak to poslední dobou dělával i u jiných turnajů, bohužel už nenašel dost sil.

„Pétanque jsem blíže poznal v jižní Francii v Castellane na břehu řeky Verdon v roce 1996. S kamarády jsme tehdy sjížděli francouzské řeky na kánoích. Okouzleni atmosférou hry pod platany jsme si opatřili koule a v rodné Olomouci vybudovali hřiště. Obdobně postupovali i kamarádi z Brna, ti šli ale dál a založili klub,“ vzpomínal Pavel před časem na své začátky. Bylo to v době, kdy si ho brněnští kamarádi zvolili za prezidenta.

O pétanquerech Pavel vždy mluvil krásně. Na každém turnaji považoval všechny za přátele. „Já jsem toho názoru, že pétanque v mém podání nebude vrcholovým sportem, ale významnou společenskou hrou, která mě mimořádně baví a uspokojuje i tím, že se pohybuji mezi kamarády, se kterými si mám co říci,“ tvrdil.

Pavel byl i „hnacím motorem“ Olomouckého pétanque poháru. Pamatuji si, jak jsme před rokem o prázdninách jeho vznik domluvili. Byla teplá letní noc a my s manželkami popíjeli víno na náměstí na zahrádce u Caesara. Do toho odbíjel noční orloj…

Pavlův čas se bohužel naplnil v nedožitých 62 letech. Čest jeho památce!