Přijeli, viděli, zvítězili. Tak by se dala zjednodušeně popsat cesta švédských juniorských reprezentantů k titulu mezinárodních mistrů České republiky. Švédské týmy moc často na českých turnajích nevídáme, a tak je zajisté zajímavé nahlédnout na český i švédský pétanque jejich očima.

V rozhovoru odpovídají William Silfverberg (14), Daniel Eriksson (17) a Simon Åkesson (17).

Stali jste se mezinárodními mistry České republiky. Ze zahraničních týmů se to zatím podařilo pouze polské reprezentaci. Jaký je to pro vás úspěch?
William: Pro mě to byl hodně velký úspěch.
Daniel: Byl to jeden z mých nejlepších výsledků v mé kariéře.
Simon: Byl to můj první mezinárodní turnaj, který se mi podařilo vyhrát. Měli jsme skvělý tým a užili jsme si hodně zábavy.

Bylo těžké Mezinárodní MČR vyhrát?
William: Ve třech zápasech jsme byli hodně blízko prohře. Moc se nám nedařilo, ale nakonec jsme to zvládli. Ostatní zápasy byly poměrně jednoduché, protože se nám od začátku dařilo.
Daniel: Celkem jsme hráli 10 utkání a většinu z nich jsme zvládli bez větších obtíží. Dobře jsme se zkoncentrovali na každý zápas, což je vždycky hodně důležité.
Simon: Každopádně nejtěžší bylo čtvrfinále (proti Fighters), kdy jsme prohrávali už 0:8. Když zazněl časový limit, skóre bylo vyrovnané 9:9 a nám se podařilo v posledním náhozu udělat klíčový bod.

Všichni tři jste ve švédské juniorské reprezentaci. Loni jste se například zúčastnili MS juniorů v tureckém Kemeru. Je možné porovnat tyto dvě odlišné akce?
William: Na obou turnajích jsme hráli podobný počet zápasů a i diváků byl přibližně stejný počet. Přesto na MS jsme byli pod větším tlakem.
Daniel: V Brně to byl velký turnaj, a tak musíte stejně jako na mistrovství hrát naplno úplně každý zápas. Přesto je ale MS něčím výjimečné.
Simon: Já zatím na MS nebyl, tak nemohu porovnávat.

Jak se vám turnaj v České republice líbil?
William: Hodnotím to velice dobře. Krásné prostředí pak bylo jakýmsi bonusem. Celý turnaj byl super.
Daniel: Jestli se udělují hvězdičky, tak pět z pěti. Areál, ve kterém se hrálo, byl krásný, všichni hráči mi přišli milí a velmi dobré bylo i občerstvení.
Simon: Turnaj byl velmi dobrý, i když jsem byl překvapený z herního systému. Nejdřív hrajete pět zápasů, ve kterých když jednou či dvakrát prohrajete, tak se nic neděje, ale pak přijde vyřazovací část a z turnaje může hned vypadnout i ten, co předtím všech pět zápasů vyhrál. Takovým systémem jsem ještě nikdy nehrál, ale líbilo se mi to. Bylo to zajímavé.

Je český pétanque podobný tomu švédskému, nebo jste narazili na nějaké významné rozdíly?
William: Překvapilo mě, že každý český hráč má úplně jiný styl hodu! A také mnohem častěji střílíte. Trochu nezvyklý byl i povrch hřišť.
Daniel: Ve Švédsku skoro nikdy nehrajeme švýcarským herním systémem, jinak mi to přišlo docela podobné.
Simon: U nás nemusíte hrát deset zápasů, abyste se stali mistry.

Jak jste se vlastně dostali k pétanque?
William: Můj táta hrával pétanque jako junior, stejně tak i mí prarodiče. Když jeden z mých dědů umřel, začal jsem hrát já a ihned jsem si tento sport zamiloval.
Daniel: Když mi bylo osm let, navštívil jsem pétanque školu a jeden starší pán říkal, že mám potenciál stát se velice dobrým hráčem. Tak jsem začal trénovat, potkávat nové lidi a dobré hráče a za těch několik let jsem udělal hodně velký pokrok.
Simon: Poprvé jsem hrál pétanque ve škole, to mi bylo jedenáct let. Od té doby jsem ho hrával čím dál častěji a nyní jsem se dostal do juniorského reprezentačního výběru.

Máte nějaký pétanque vzor?
William: Ze Švédů je to Zabbar Neang za jeho zásluhy a ochotu pomáhat a radit mladým hráčům. Ze začátku mi s pétanque hodně pomohl. Ve Francii mám pak dva idoly. Jedním z nich je Bruno Le Boursicaud. Líbí se mi, jak pomáhá mladým hráčům, navíc je to skvělý hráč i spoluhráč. To vím díky tomu, že si se mnou dva turnaje zahrál! Tím druhým je pak Dylan Rocher, který hraje úžasný pétanque.
Daniel: Phillipe Quintais.
Simon: V pétanque mám hodně vzorů, ale jestli musím vybrat jednoho jediného, tak Dylana Rochera.

Kolik hráčů je vůbec registrovaných ve švédské pétanque asociaci?
William: Okolo 3300 + veteráni.

Za jaký klub hrajete?
William: Lindome Pétanque Club
Daniel: Coccinelle Pétanque Club Malmö
Simon: také Coccinelle Pétanque Club Malmö

Jaký je váš dosavadní největší úspěch na poli pétanque?
William:  To je hodně těžká otázka. Řekl bych, že to bude turnaj Hedebo Open 2011, kde mi bylo 13 a mému spoluhráči 12. Dostali jsme se až do finále, kde jsme prohráli s Ericem Sirotem a Stevem Langletem.
Daniel: Třetí místo na ME juniorů ve francouzském Montabaun. To bylo před dvěma lety.
Simon: Rozhodně je to právě tento turnaj v České republice. Nikdy předtím jsem mezinárodní turnaj nevyhrál, takže je to pro mě obrovský úspěch.

Jaké máte plány do budoucna? Přijede příští rok do Brna obhajovat titul?
William:  Mým plánem je hrát pétanque a stále se zlepšovat a snažit se vyhrávat další turnaje. Do Brna se za rok doufám vrátíme, ale záleží to na našem trenérovi.
Daniel: Mým nejbližším cílem je dostat se do švédského výběru éspoires (naděje – reprezentace do 23 let). Do Brna určitě musíme!
Simon: Já budu hodně trénovat, abych byl čím dál tím lepší a až budu starší, rád bych byl členem švédské mužské reprezentace. Turnaj v Brně jsem si hodně užil, a tak budu chtít se stejným týmem dojet i za rok.