Baronem Prášilem se stali Jirci Ježci
Prvomájové koule Barona Prášila přinesly mnoho kuriozit. Tou příjemnou byl vysoký počet cizinců, vždyť jen Švédi postavili přes dvacet dvojic. Tou horší už byla hra čtyřčlenné skupiny na jednom hřišti, což nabourávalo průběh turnaje, a tou nejnezvyklejší bylo odehrání pouze jednoho semifinálového utkání. Kdo však nepřijel za vrcholovým pétanque, strávil první květnovou sobotu v příjemném duchu.
Slunce, déšť, blato i bouřka
Ačkoli radary, předpovědi i rosničky zvěstovaly, že nad Prahou by žádná velká dešťová mračna plout neměla, pravdu měly na konec přeci jen klouby Milana Demčíka. „Včera jsem ani nemohl zvednout nohu, tak bylo jasné, že bude pršet. A dívej dnes!“ vysvětloval rozverně poskakujíc kolem hřiště, čímž dokazoval, že v neděli už zase bude hezky. A měl pravdu.
Vytrvalý ranní déšť udělal s pískovými hřišti své, a tak se hrálo, jak už to je v letošní sezóně bývá ostatně zvykem, na bahnitém povrchu. V půli dne se ale nakonec přeci jen vyjasilo a tak si hráči užili i několik hodin se sluncem v zádech. Čtěte více
