Rubrika Reportáže

Bahno, nebo hřiště s obří kaluží uprostřed? Takové vyhlídky měly po celou květnovou sobotu týmy, které bojovaly o titul českých mistrů ve dvojicích. Zrádný terén a zima byla hlavní příčina brzkého konce několika velkých favoritů, což ovšem neplatilo pro Ivoše a Honzu Michálkovy, kteří se dostali popáté v řadě do finále a podruhé v životě zvedli nad hlavu putovní pohár. Na stupních vítězů je doplnili druzí Tomáš Kutý a Jirka Gratcl z Valšovic a třetí Tomáš Stoklásek s Radkem Netušilem z brněnských klubů Fňáky a PCBD.

Z bláta do louže

Vyhlídky na sobotu nebyly po meteorologické stránce vůbec veselé a nejeden hráč už několik dní dopředu zkoumal radary a předpovědi. Ty nejčernější scénáře se sice nenaplnily, ale Vědomice se i tak nevyhnuly chvílemi velmi vytrvalému dešti, který byl doplněn o několik výživných přeháněk a studený vítr. Není se tedy čemu divit, že se hřiště rychle proměnila v krajinu tisíce jezer a bažin a na některých kurtech měli hráči doslova problém přejít z jedné strany na druhou, neměli-li po ruce zrovna pramici nebo alespoň holiny.

I přes nepřízeň počasí se ale pod Řípem sešlo sedmdesát dva dvojic, což bylo o devět více než loni v Kolové. Nicméně je však třeba podotknout, že zatímco některé dublety se spolu dohodly předem a daly přednost teplu domova, našla se i jedna, která se rozhodla jen polovičatě. Jednoduše řečeno, zatímco Vláďa Brázda se vydal čelit soupeřům i kapkám deště, Johny Hladký nikoliv, a tak odvážný Vrchlabák čelil celý den přesile. Jednou se mu sice vyhrát podařilo, ale na postup to bylo málo. „Ale zase aspoň dva obědy, to taky není špatný!“ smál se mu hlouček hráčů, na které čekali další bažinaté souboje.

Čtěte více