V novém amfiteátru olomoucké Korunní pevnůstky se odehrálo semifinále a finále Mozartových koulí. Kdo neodjel, mohl z nadhledu sledovat zapadajícím sluncem osvětlené protagonisty – dva týmy z Krumsína, jeden z Polska a českého reprezentanta Tomáše Kutého. Vítězi byli nakonec manželé Krpcovi a František Kaplánek.

Šestadvacet trojic se v soboru ráno přihlásilo na Mozartovy koule. Přestože ráno byla v dálce vidět bouřka, Olomouci se vyhnula. Areál barokní Korunní pevnůstky byl po dvou dnech koncertů kapel The Brew a Tři sestry ještě v pět hodin ráno pro pétanque nepoužitelný. Úklid skončil v 7:50, těsně předtím než dorazili první hráči a toulavý pes. Ten chvíli běhal za každou koulí, než ho městská policie postrkem odvezla domů do nedalekých Bělkovic.

Jako v troubě

Čtyři kola švýcara přerušila jen pauza na oběd. Slunce přestávku nemělo, takže se celý den hrálo jako v rozpálené troubě. Po několika týdnech tropů to byl podle meteorologů poslední teplý den. Konec šedesátiminutového limitu ohlašovala pravidelně Mozartova hudba a ve tři hodiny odpoledne bylo rozhodnuto o postupující osmičce. Ze smolného devátého místa se do ní nevešel tým, který figuroval na soupisce jako poslední český – trojice Pavel Mrňka, Filip Bayer a Pavel Komín. Nakonec se rozhodli v dohrávce nepokračovat. Podobně po čtyřech kolech turnaj opustila slovenská trojice Dušan Lančarič, Marián Miezga a Ján Gazdík. „Máme toho fakt dost. Byli jsme v Olomouci od pátku a pokračovat pro nás nemá smysl,“ vysvětlil při odjezdu Lančarič. Ostatní nepostupivší dohrávali turnaj podle pavouka ve čtveřicích a poslední dvojice si zahrála o čest.

Nejlepší v amfiteátru

„Tak ta hřiště vyzkoušíme i my!“ radoval se Szymon Kubiesa přezdívaný Boulardo z polského Živce. Hrál se svým reprezentačním kolegou Andrzejem Śliżem a jeho ženou Wiolou. Jeho cesta do semifinále byla krkolomná. Prohráli hned první zápas s obhájci loňského vítězství z Albrechtic, aby hned nato uštědřili kanára s odměnou v podobě žlutého trikotu. A v KO8 svou porážku tripletu Ševčík-Bukovčík-Vajčovec oplatili.

Dvě hřiště v amfiteátru během švýcara využívali pouze hráči, kteří byli aktuálně na posledních dvou pozicích. Původně byla připravena až pro finálovou čtveřici. „Bude to fajn, hrát finále před diváky,“ prohlásil Tomáš Kutý, jehož tým do této čtveřice patřil. Přestože jeho úvaha byla všeobecná, nakonec to byl on s Jiřím Gratclem a Miroslavem Drmolou, na koho zbylo čtvrté místo.

Shůry se na semifinále smutně díval i Václav Valík z nejvýše nasazeného týmu, který ale ten den obsadil až patnáctou příčku. „Kdybychom nehráli jako blbci, mohli jsme tam být my,“ ukazoval svému spoluhráči Martinu Pírkovi.

Krumsínské představení

V semifinále uspěly oba krumsínské týmy a tím odsoudily reprezentační zástupce dvou zemí hrát pouze o třetí místo. V hledišti seděl snad celý Krumsín a rady či slovní šťouchnutí se rozléhala po bojišti. Souboj jako o krumsínské neděli vyzněl poměrem 13:7 pro vítěze. Stříbrný David Faltýnek, který si po třetím kole odskočil na nákup do nedaleké Šantovky, pak tvrdil, že od té chvíle se mu nedařilo.

Po delší době bral zlaté medaile tým, který postupoval do vyřazovacích bojů z prvního místa. Krpcovi vyhráli Mozartovy koule už před dvěma lety. Tehdy byl jejich střelcem Tomáš Kutý, letos za ně pálil František Kaplánek. „Mám radost, jen to nedávám najevo,“ prohlásila skromně Jana Krpcová, jejíž jindy obvyklé radostné výkřiky se amfiteátrem nerozlehly.

Výsledky:

1.
Jana Krpcová (Hrode Krumsín)
Miroslav Krpec (Hrode Krumsín)
František Kaplánek (Hrode Krumsín)

2.
Michal Soldán (Hrode Krumsín)
Ladislav Kobza (Hrode Krumsín)
David Faltýnek (Hrode Krumsín)

3.
Wiola Śliż (Polsko)
Andrzej Śliż (Polsko)
Szymon Kubiesa (Polsko)

Sponzoři: