Tomasz Lipczyński, Marcin Chmiel a Rafał Kaczmarek zvítězili v sobotu na Velké ceně ve Slavkově u Brna. Ve finále skolili tým s přezdívkou Fighters. Tomasz Lipczyński se na pohár zapíše znovu po deseti letech.

Siréna čtyřkolového švýcara odtroubila začátek turnaje po deváté hodině. Na startu bylo 45 trojic z Česka a tři z Polska.

Společenská záležitost

Turnaj na zámku ve Slavkově bývá tradičně zařazen do kategorie prestige, ale zároveň vždy býval i společenskou událostí. Vítěz prvních dvou ročníků František Stejskal přijel i letos, přinejmenším proto, aby svým dětem ukázal své jméno na prvních dvou štítcích na podstavci. Stejně jako před devíti lety přijel celé pétanque obci ukázat svou prvorozenou dceru Marušku, vzal ji do náruče i letos v sobotu.

„Asi pět roků jsem tady nebyl. Letos jsme znovu oprášili tým z minulého turnaje,“ vysvětlil Stejskal. Z parku ale odjel už po základní části. „Snad ho zlomím na ta výborná žebra, co tady dělají,“ doufal těsně předtím jeho spoluhráč Jaroslav Kravka.

Tři nejlepší

Po čtyřech kolech byli na tom nejlépe bojovníci z týmu Fighters Tomáš Stoklásek, Milan Hašek a Jan Hrbáček. Čtyři výhry ale měl na svém kontě i triplet s Václavem Valíkem, Vojtěchem Žiakem a Miloslavem Pánkem a také trojice Jiří Grepl, Ondřej Preuss a Lukáš Michalička. Podle známého pravidla ale ti první turnaj nevyhráli a ti další nebyli ani na bedně.

Postup do šestnáctky po čtyřech kolech švýcara s odřenýma ušima zvládli Tomáš Klír a Jiřina a Pavel Kotovi. Hned za nimi na nepostupových místech byly dva týmy Lukášů z Jablonce nad Nisou. Přesto to nebyli oni, o kom by se dalo říct, že byli smolaři turnaje.

Bramborové Albrechtice

„To jsem mohl zůstat v Krumsíně,“ tvrdil František Kaplánek, když narazil v prvním a druhém kole na soupeře ze svého klubu. A pak nepostoupil, což by od týmu, v němž byl ještě Tomáš Kutý a Zbyšek Pořízka, nikdo nečekal. O smůle by mohl mluvit i obhájce loňského prvenství Petr Fuksa, ale jen pokrčil rameny, když odcházel po čtyřech kolech z parku. Jeho triplet s Alicí Hančovou a Jindřichem Kaucou skončil na 23. místě. Nekvalifikovaly se ani týmy v čele s Jiřím Ježkem starším, Miroslavem Řehořem nebo Jaroslavem Hančem.

Mnohem horší situaci ale zažil triplet PAK Albrechtice ve složení Jan Bukovčík, Jaroslav Ševčík a Jaromír Puhr. Proklouzli až do semifinále, kde narazili na Fighters. Jednoznačné utkání dokázali ze stavu 0:10 otočit na 11:10, ale chyba v závěru jim finále vzala. V zápase o bronz pak prohrávali s Jirky Korešovými a Radkem Netušilem 0:9, přiblížili se na 8:9, ale stejně prohráli 8:13. Po dvojím statečném vzedmutí tak nakonec brali čtvrté místo.

Jako blesk

Při pátečním lajnování hřišť udeřil do jednoho ze slavonských dubů v zámeckém parku blesk. Třísky se z něj rozletěly po okolí, ale zůstal stát. „Myslím, že přežije. Pokud ale ten elektrický výboj neporušil jeho pletivo. Ty trhliny by se měly samy zacelit,“ prohlásil zkušený lesák Zbyněk Jakeš, jehož valšovický klub si pod dubem zřídil svůj tradiční hlavní stan.

Podobně bleskově a za hřmění mnoha carreau ovládli finále Poláci. Tomáš Stoklásek, Milan Hašek a Jan Hrbáček jako 31. nasazení nestačili s polskou reprezentací držet krok a prohráli 2:13. Skutečný déšť se na Slavkov spustil o chvíli později. Na vítěze čekaly kromě pohárů a věcných cen i prize money v hodnotě tří tisíc korun.

 

Výsledky:

1.
Tomasz Lipczyński (Polsko)
Marcin Chmiel (Polsko)
Rafał Kaczmarek (Polsko)

2.
Tomáš Stoklásek (Fňáky Brno)
Milan Hašek (Slope Brno)
Jan Hrbáček (PCBD Brno)

3.
Jiří Koreš st. (PC České Budějovice)
Jiří Koreš ml. (PC České Budějovice)
Radek Netušil  (PCBD Brno)