Hlavními favority nebyli, ale šli zápas od zápasu a svým specifickým pojetím nakonec dokráčeli až na metu nejvyšší. Jiřina Demčíková a Milan Demčík ve finále porazili Petra Fuksu s Jindřichem Kaucou a oba neskrývali svoji velkou radost. Bronzovou příčku vybojovali Jakub Konšel a Ivo Michálek. Turnaj se dohrál kvůli dvouhodinové prodlevě za umělého osvětlení a tři týmy byly diskvalifikovány.

Podřipského turnaje se mělo zúčastnit přes padesát dvojic i s jedním týmem z Polska, jenže kvůli nepřívětivé předpovědi počasí nakonec dorazilo jen čtyřicet devět dvojic. Bojácní hráči nakonec mohli zpytovat své svědomí, neboť kromě jedné krátké přeháňky panovalo nad vědomickým areálem příjemné a někdy dokonce i slunečné počasí. „Ha, Sahara!“ vykřikoval už při zahájení Tomáš Piller a ukazoval na slunce deroucí se přes táhlé šedé mraky. Na některých hřištích sice ulpíval plevel, ale tradiční narážky na Wimbledon tentokrát nebyly slyšet. „Omlouváme se za ne zcela čistá hřiště, ale před dvěma lety nám areál zaplavilo Labe a od té doby s plevelem bojujeme a nevyhráváme. Každopádně včera jsme se snažili až do krve vše vyplet,“ vysvětloval ředitel turnaje Piller a každý musel vidět velký kus odvedené práce.

První dvouhodinový oběd

Hrálo se systémem čtyřkolového švýcara s postupem do osmifinále. „Nechceme dělat žádné zbytečné průtahy, takže nebude pauza na oběd,“ hlásil Piller hned zkraje turnaje, ale jen o pár hodin později nabyla jeho slova úplně jiný rozměr. Výsledky druhého kola totiž byly v programu špatně uloženy, a tak se muselo třetí a potažmo i čtvrté kolo nalosovat ručně, za což se zasloužili Veronika Slobodová a Tomáš Michálek. I přes snahu minimalizovat hrubku organizátorů se čekání na třetí kolo protáhlo na necelé dvě hodiny. Vědomice tak vlastně nechtěně zavedly do českého pétanque francouzskou koncepci dvouhodinové pauzy na oběd. Takové prodlení v turnaji však neunesly některé týmy a v čele s Milanem Fukalem a Petrem Stejskalem, kteří měli mít ve třetím kole ještě navíc volný los, zamířily hned po druhém kole domů. Následně tedy byly diskvalifikovány.

Odjezd tří týmů naštěstí neovlivnil turnaj z pohledu bucholze, protože do vyřazovacích bojů postoupily jen týmy s maximálně jednou prohrou. Většina nejvýše nasazených dvojic se dostala do čtvrtfinále, kde však na sebe začaly vzájemně narážet a byly z toho dva velmi vyrovnané zápasy. V tom prvním vyhráli těsným výsledkem manželé Demčíkovi nad Janem Valenzem s Václavem Mrázem, ve druhém musel zápas mezi Petrem Fuksou s Jindřichem Kaucou a bratry Michálkovými rozhodnout až dodatečný nához, který vyšel lépe dvojici z Čech.

Nejeden velký obrat

Semifinále a finále se již hrálo na centrkurtech s tribunami, na kterých posedávali i fandili již vypadlí hráči. Velice těžký a nevypočitatelný terén jim nabízel zajímavou podívanou a vyrovnaná utkání. Dublet Fuksa-Kauca si nakonec poradil s bratry Charvátovými a manželé Demčíkovi předvedli skvělý obrat zápasu s Jakubem Konšelem a Ivem Michálkem. Ti v úvodu zápasu jasně dominovali, ale domácí hráči nakonec zpřesnili svoji hru a zaslouženě postoupili. „Milan v posledních třech náhozech nezkazil jedinou kouli a všechny byly do třiceti centimetrů od košona,“ popisoval Ivo Michálek výkon soupeřů.

Finále probíhalo za umělého osvětlení a mělo naprosto stejný průběh jako utkání předcházející. Demčíkovi rychle prohrávali, ale poté se Jiřina rozstřílela, dala tři carreau v řadě a Milan ji podpořil na plase. Nakonec stačilo pár her a druhý obrat byl dokonán. Oba vítězové si chvíli své slávy náležitě užívali a radovali se ze zisku zlatých pohárů. Zápas o třetí místo skončil také podařeným obratem z 6:12 na 13:12 ve prospěch Jakuba Konšela a Iva Michálka.

Vítězné týmy si odnesly nejen poháry, ale také originální diplomy, láhve vína a plata plná škvarkových a sádelnatých pochutin.

Celkové výsledky:

1.
Jiřina Demčíková (SK SAHARA Vědomice)
Milan Demčík (SK SAHARA Vědomice)

2.
Petr Fuksa (UBU – United Balls of Únětice)
Jindřich Kauca (PC Kolová)

3.
Jakub Konšel (POP Praha)
Ivo Michálek (Carreau Brno)