Mozartovy koule nejvíce chutnaly v Polsku a Albechticích
Polsko-albrechtický triplet Biel-Ševčík-Vajčovec zvítězil na Mozartových koulích. Ve finále porazili neregistrované nováčky z Olomouce. Bratři Martin a Radek Skopalové s Jiřím Voňkou byli překvapením turnaje.
„Kdo jsou ti kluci?“ vyptával se nevěřícně Boguś Biel před finálovým utkáním. Budoucí maturanti totiž v semifinále vyřadili finalisty polské reprezentace v čele s Matějem Zlobinským. „To jsou kamarádi od Jany, začali hrát asi před měsícem,“ řekl jsem mu. I když Boguśovi klesla brada a s údivem pozvedl obočí, nezalekl se a svůj triplet dovedl ke zlaté medaili se siluetou mladého Wolfganga Amadea.
Švýcara ovládli Orlovští
Mozartovy koule patří svým povrchem k nejtěžším turnajům. Někteří ty šutry proklínají, jiní tvrdí, že hra je pro každého stejná a že teprve teď se ukáže, kdo to s koulemi opravu umí. Letos ale bylo na hřištích velkých kamenů méně než v předchozích letech.
Účast 9. srpna poznamenala termínová kolize s MČR smíšených dvojic. Díky Polákům a neregistrovaným hráčům, včetně rodiny Fridrichových z Buchlovic, to už vypadalo, že se turnaj mezi žebříčkové dostane. Zaručovalo to 16 nahlášených týmů. Bohužel triplet z Hapeku na Korunní pevnůstku nedorazil, čímž poněkud rozladil hráče s průkazkou.
Po čtyřech kolech švýcara byli nejvýše kluci z Orlové, kteří nepoznali porážku. Triplet Jurišta-Olšár-Bačo působil jak orlovská mlátička a prakticky se nehnul z hřiště číslo 1. To budoucí vítězově prohráli hned úvodní zápas s Kulovým bleskem. Francouzský hráč Benjamin Hildenbrand, který den předtím ujel kvůli turnaji 1500 kilometrů z rodného kraje, byl na to také náležitě hrdý. „A víš, kdo jediný je dneska porazil…“ ukazoval při finále na Boguśův triplet.
Orlovští v té době právě hráli na vedlejším hřišti o třetí místo s vyřazenými Poláky, ale uhráli na ně jen devět bodů. „Že jsme byli po švýcaru první? Na to se nehraje,“ konstatoval při předávání medailí Kamil Jurišta. Na krk dostal místo bramborové marcipánovou.
Pudelko pro Boguśe, dóza pro Albrechtické
Ve čtvrtfinále byly dva valšovické týmy a především ten s Boženkou Ježíškovou měl vskutku dobrý den. To se nedalo říct o Krumsínských. Zatímco loni na turnaji dominovali, letos se do osmičky nikdo z klubu Hrode nedostal. Nedařilo se ani Vaškovi Valíkovi, který s adamovskými spoluhráči skončil na pátém místě.
Kupodivu ani jeden zápas neskončil kanárem. Žlutá trika (symbol nejlepších jako v Tour de France) si proto z Olomouce odvezli vítězové turnaje, i když je běžně získává triplet, který v turnaji udělí prvního kanára. Přesto na hřišti žlutá trika vidět byla, z loňských ročníků nebo z Náměště. Paradoxně si je vzali na sebe budoucí vítězové.
Po úmorném celodenním vedru přerušila až semifinále na chvíli malá bouřka, po níž hřiště skrápěl teplý letní déšť. Závěrečné předání medailí už bylo bez deštníků. Místo pohárů dostali vítězové plechové dózy s vročením vyráběné speciálně pro tento turnaj. Byly plné Mozartových koulí. „Víš, já sem stejně jezdím hlavně kvůli tomu pudelku,“ přiznal se Boguś Biel. I když nevynechal ještě žádný ročník, letos vyhrál v Olomouci poprvé. Stejně jako Jarek Ševčík a Kamil Vajčovec, kdy poprvé všichni tři hráli spolu.
Výsledky:
1.
Bogusław Biel (Polsko)
Jaroslav Ševčík (PAK Albrechtice)
Kamil Vajčovec (PAK Albrechtice)
2.
Martin Skopal
Radek Skopal
Jiří Voňka
3.
Maciej Żłobiński (Polsko)
Beata Gołda (Polsko)
Łukasz Gluza (Polsko)