Druhý díl letošního seriálu turnajů Centrope zavítal v sobotu do polské Wrocławi, do krásného prostředí Jižního parku. Zúčastnilo se jej 65 trojic převážně z Polska a Česka, nemilým překvapením byla velmi nízká, spíše nulová, účast ostatních zemí. Veškeré dění z pozice diváka sledoval i prezident FIPJP Claude Azema.

Pořadatelé zvolili systém pětikolového švýcara s postupem mezi nejlepších 32 týmů, které si to následně rozdaly ve vyřazovacích bojích o vítězství. Českou republiku zde reprezentovalo celkem 24 tripletů, které se musely vypořádat s nepříliš vydařeným počasím. Častý déšť byl ale naštěstí hodně zmírňován stromy, které obsypávaly většinu hřišť. A právě hřiště dělaly opět po roce problémy některým týmům vůbec hodit kouli tak, aby neskončila v outu. Obrovským problémem bylo nahodit i košonek. Ono taky při velikosti některých hřišť ani ne deset metrů na délku je docela kumšt nahodit jej na takovém povrchu metr od lajny. I časový limit 50 minut asi není pro trojice zcela ideální, a tak se často rodily výsledky třeba 5:4.

Příznivý počet týmů zajišťoval každému s alespoň třemi výhrami postup mezi 32 nejlepších. Zde už ale skončili někteří z českých favoritů jako například Ivo a Tomáš Michálkovi s Kubou Konšelem nebo aktuální český mužský reprezentační tým Jirka Koreš s Michalem Habáskem a Radkem Netušilem.

Bodovaná šestnáctka

Do šestnáctky, která už přináší Česku body do seriálu Centrope, se podařilo postoupit dobře hrajícímu týmu Klipu Litovel ve složení Petr Linduška, Dušan Uhlár a Zdeňka Kolářová a také tripletu tvořeným Pavlem a Lukášem Valenzovými s Honzou Reslem. Ti všichni se už ale dále dostat nedokázali. Na pokraji vyřazení zde byli také krumsínští Jana a Miroslav Krpcovi s Davidem Faltýnkem, když prohrávali 1:12, ale výborným závěrem a dokonce i vystřeleným košonem v kritické situaci dokázali zápas otočit a postoupit mezi nejlepších osm. Tam měli dokonce čtyři koule na dohrání zápasu, ale se situací si neporadili a prohráli na limit 7:8.

Osmifinále bohužel svedlo do vzájemného zápasu další dva české zástupce, a to tým ze Stolína – Oldřich Mallat, Pavel Klenner a Martin Trudič a tým z Vrchlabí – Lucie Venclová, Luboš Srnský a Daniel Bílek. Lepší nakonec byli Stolíňáci, kteří poté narozdíl od krumsínské trojice zvládli i svůj čtvrtfinálový zápas a mohli se radovat z postupu mezi čtyři nejlepší, kde byli jediným českým zástupcem, kterého v semifinále doplnily už jen polské týmy.

Tma tmoucí

Závěrečné boje se hrály už za dost nepříznivých povětrnostních podmínek. Zima a časté přeháňky hráčům ztěžovaly situaci. Stolíňáci nakonec svou jízdu skončili v semifinále a bojovali tedy alespoň o třetí místo. Zatímco finále se hrálo pod stromy, které citelně zmírňovaly déšť a hlavně pod světlem, tak zápas o třetí místo měl diametrálně odlišné podmínky.

„Nikdo nepočítal s tím, že bude tak brzo tma, takže za chvilku jsme neviděli nikdo ani košonek. Po chvilce trápení se naši dohodli s protihráči, že se přesunou na hřiště, co bylo nejblíž lampě a bylo tam aspoň trošku vidět bílý košon a obrysy koulí. Střela v tu chvíli nešla nikomu, bylo to jako pálit do tmy. Já jsem pak po chvíli, co se naši chlapi rozčilovali, šla k pořadatelům a dost důrazně jsem jim vysvětlila, že jsou neschopní, když na zápas o třetí místo nezajistí aspoň trochu světla. Tak se na mě začali rozčilovat, za chvíli donesli halogen, že to prý za deset minut zapojí. Po půl hodině trápení nic, jen vedle toho stál rozhodčí a kouřil. Hlavně, že u stolečku s papíry měli halogeny dva a my na hřišti nic. Nikdo se o nás nezajímal, prostě nás šoupli na déšť a nazdar,“ popsala situaci Barbora Mallatová, která sledovala boje svých klubových spoluhráčů.

Kluci ze Stolína v boji o bronz prohrávali už 1:12, ovšem dokázali se zvednout a stáhnout skóre na rozdíl jednoho bodu. Zápas se jim nepodařilo otočit, a tak brali velmi slušné čtvrté místo. Na stupních vítězů skončily polské triplety.

Polské Centrope nabídlo v Parku Południowym krásné prostředí, které si ale spousta hráčů díky počasí nedokázala náležitě užít. Velkým plusem bylo opět občerstvení, bohatá snídaně a oběd o několika chodech. Snad jen by mohlo být ve startovném zahrnuto příště i pití. Dojem z turnaje ale kazil krátký limit, někdy opravdu miniaturní hřiště a hlavně neochota pořadatelů řešit byť jen ten nejmenší problém.

Foto: Ivo Michálek