Zatímco předloni utekl Česku v Helsinkách postup do závěrečného turnaje doslova o chlup, letos byli čeští reprezentanti v nizozemském Nieuwegeinu postupovému zázraku vzdáleni mnohem více. Obsadili totiž až poslední šesté místo, když dokázali porazit pouze Slovince.

Hned po zjištění kvalifikačního losu bylo jasné, že Česko nebude mít cestu do finálového turnaje vůbec jednoduchou. Do skupiny totiž dostala hned trojici velmi silných týmů, a to reprezentaci italskou, belgickou a nizozemskou, přičemž postoupit mohly jen dva týmy. Češi se přesto nevzdávali předem a doufali, že při dobré formě a s trochou štěstí mohou uhrát dobrý výsledek. Ona dobrá forma ale nedorazila a západ Evropy opět ukázal, že je v pétanque o trochu dále.

Nizozemské roviny bičovaly mrazivé poryvy větru, a tak mohli být hráči opravdu vděční za nádhernou pétanque halu, které nechybělo zhola nic. Bohužel místní tvrdý terén nadělal českým hráčům velké problémy při umisťování, což byla zřejmě hlavní příčina neúspěchu. „Během celé kvalifikace náš tým předváděl střídavě kvalitní a mnohem častěji méně kvalitní hru,“ hodnotí celkové vystoupení delegát výpravy Michal Habásko. „Z mého pohledu chyběl plasér a trocha sebedůvěry,“ hledá příčiny neúspěchu jeden z hráčů Tomáš Michálek.

V sobotu na hráče čekala největší porce zápasů. Na pořadu dne byly hned tři utkání, tedy devět zápasů (každé utkání se skládá ze zápasu trojic, dvojic a jednotlivců). To už je trochu náročné i fyzicky, když se vezme v potaz, že se nehraje na limit a některé zápasy tak trvají i více než dvě hodiny.

Čeští reprezentanti vstoupili do kvalifikace utkáním proti silné Belgii. V trojicích sice hned v úvodu obdrželi Jirka, Tomáš a Honza čtyři body, ale hráči se pak zvedli a do poloviny zápasu drželi krok. Závěr jim ale nevyšel, a tak prohráli 6:13. Na jedničky nastoupil Honza, který se opět dlouho držel, ale nakonec prohrál 9:13. Ve dvojicích se snažil Jirka s Fanou, ale uhráli jen stejný výsledek jako v trojicích.

Druhým soupeřem byli Slovinci, na které si Češi věřili. Do trojic nastoupili Jirka, Fana a Honza a brzy se ujali vedení. Slovinci ale hráli velice pomalu, čímž Čechy dostali z rytmu a nakonec zápas po více než dvouhodinové bitvě otočili. Bylo tedy zapotřebí vyhrát jak jednotlivce, tak dvojice. Jirka s Fanou vyhráli celkem rychle a jednoznačně 13:3, a tak výsledek utkání závisel na Honzovi. Ten hrál velice vyrovnaný zápas, který nakonec za stavu 12:12 rozhodl ve svůj prospěch, a tak se Češi mohli radovat z celkového vítězství.

Posledním sobotním soupeřem byl neznámý Izrael, jehož kvality se daly pouze odhadovat. Do trojic nastoupili Jirka, Tomáš a Honza a ze začátku to vypadalo, že půjde o jednoduchý zápas. Za stavu 6:0 pro Čechy ale Izraelci vystřídali, což jim vlilo novou krev do žil a nakonec dokázali zvítězit 13:7. Češi tam museli opět vyhrát obě zbylá utkání, ale to se tentokrát nepodařilo. Jirka s Fanou totiž dostali ve dvojicích kanára a Honzovo vítězství 13:8 už tak nebylo příliš důležité. „Dobrý pocit a vydřené vítězství proti Slovincům, kdy dvojice i jednotlivec zahrál výborně, zcela zkazil poslední sobotní zápas s Izraelí. V tomto duelu se sešla naše nejhorší hra proti soupeřovu maximu a tomu odpovídal i výsledek,“ hodnotí oba zápasy Michal.

V neděli zbývalo dohrát dva velmi těžké zápasy. Proti Itálii s hvězdným hráčem Diegem Rizzim nastoupili ve trojicích Fana, Tomáš a Honza, ale moc velký odpor nekladli. Sice se ujali vedení 2:0 a hodně ofenzivní hrou se snažili přidat i další, ale Itálie hrála téměř bezchybně, a tak zaslouženě vyhrála 13:2. Bylo tedy opět třeba vyhrát dvojice i jednotlivce, ale to se zdaleka nepodařilo. Tomáš s Honzou si totiž také odnesli kanára a Jirka v jedničkách nestačil na Rizziho, který ho porazil 13:5. „Abychom měli na Itálii šanci, museli bychom dát pět koulí z šesti, protože ona nechybovala,“ říká Tomáš.

Posledním soupeřem bylo domácí Nizozemí, které již také nemohlo postoupit. Za pěkné divácké kulisy nastoupili ve trojicích Jirka, Fana a Honza a kvalitním výkonem se dostali do vedení 10:2. Nizozemci ale vystřídali a především nový hráč na hřišti Tom van der Voort zavelel bezchybnou hrou k otočení zápasu na 13:11. Ve dvojicích pak Fana s Tomem dokázali uhrát pět bodů, Honzovi se v jedničkách podařilo získat jen o bod navíc. „Líbil se mi předvedený výkon v trojicích proti Holandsku, který byl světlým momentem víkendu, i když nakonec bez výhry,“ hodnotí předvedenou hru Michal.

Češi tak stejně jako Slovinsko a Izreal vyhráli jediný zápas, v minitabulce pak měli nejhorší skóre, a tak skončili na posledním místě. Z postupu se po právu radovali Italové a Belgičani. „Itálie zde měla opravdu kvalitní hráče, navíc dva mistry světa z juniorských let. Předváděli perfektní hru bez chyb a zaslouženě vyhráli celou skupinu,“ uznává italské vítězství Fana. „Na lepší umístnění jsme měli, ale ne s předváděnou hrou.“ shrnuje české vystoupení Tomáš.

Na závěr nutno říci, že na rozdíl od Maďarů se Nizozemci s pořadatelstvím vytáhli a zajistili zcela bezproblémový průběh bez průtahů a konfliktů. Pro výpravy bylo zajištěno kvalitní občerstvení i ubytování a nechyběl ani zahajovací a vyhlašovací ceremoniál. „Organizačně to pořadatel zvládl na jedničku. Vše probíhalo podle naplánovaného rozpisu, navíc se hrálo v krásné pétankové hale, takže si nemůžu na nic stěžovat. Zkrátka byl to jeden z nejlépe uspořádaných turnajů, co jsem kdy hrál,“ hodnotí celý víkend Jirka Koreš ml.

Konečné pořadí:

1. místo: Itálie – 5 (vyhraných utkání)/ 14 (vyhraných zápasů)/ 96 (skóre)
2. místo: Belgie – 4/13/86
3. místo: Nizozemí – 3/8/17
4. místo: Slovinsko – 1/4/-77
5. místo: Izrael – 1/3/-49
6. místo: Česko – 1/3/-73