,,Mé první místo na žebříčku je určitá shoda okolností“
Jirka Koreš st. – jeden z nejúspěšnějších českých hráčů posledních let. Ve své sbírce má titul mistra České republiky ve dvojicích, trojicích a 50+. Reprezentoval Česko na mistrovství světa trojic v Turecku a chystá se na mistrovství Evropy veteránů 55+ do Dánska. Mimo to se po loňské sezóně stal nejlépe postaveným hráčem na celostátním žebříčku ČAPEK. Jak se mu to povedlo a jaké má cíle pro letošní sezónu? Na to vše odpovídal v našem rozhovoru.
V minulé sezóně jsi se stal nejlépe postaveným hráčem v celostátním žebříčku Čapek. Jakou to má pro tebe cenu? Byl to jeden z tvých předsezónních cílů?
Sám hodnotím toto umístění jako určitou shodu okolností. Že se dostanu v konečném pořadí před syna jsem skutečně nečekal. Před posledním MČR jednotlivců ve střelbě jsme věděli, že pokud syn Jirka obhájí titul, neměla by mu celková první příčka uniknout, ale odhlášením několika silných hráčů těsně před turnajem došlo k tomu, že se změnila celková bodová hodnota turnaje a tento rozdíl způsobil, že jsem se ocitl s opravdu minimálním náskokem na prvním místě. Myslím, že každý hráč pohybující se ve vyšších patrech žebříčku ví o tom, že ne vždy pořadí na žebříčku odráží skutečnou formu a úroveň vlastní hry v sezóně. Tím chci říct, že byly sezony, kdy jsme hráli lépe, a umístění bylo horší. V uplynulé sezoně hráli ve většině času nejlepší pétanque Michálci, přesto skončili o pár bodíků za námi. Předsezónní cíle si nedáváme, ale říkali jsme si, že by bylo milé, kdyby syn podruhé obhájil první místo.
Již několikátým rokem se trvale pohybuješ v první desítce, ale teprve letos jsi skončil první. Co jsi pro to musel udělat?
Myslím, že nic odlišného od ostatních sezón. Měl jsem navíc jen štěstí na výběr spoluhráčů do některých turnajů.
Z pomyslného trůnu nejúspěšnějšího hráče jsi po dvou letech kralování sesadil svého syna Jirku. Jak vidíš naděje, že tento titul zůstane v rodině Korešů i pro rok 2012?
Letošní rok je ve znamení studijních povinností syna, budeme hrát asi méně turnajů, tak se necháme překvapit.
Co bys poradil hráčům, kteří mají ambice být také jednou na špici celostátního žebříčku? Na co si musí dávat pozor?
Kromě pravidelného tréninku je pro výsledky rozhodující psychika hráčů a týmu. Co nejčastější hraní proti těžkým a kvalitním soupeřům je tou nejlepší školou pro upevnění psychické odolnosti.
Co byl pro tebe největší pétanque úspěch v minulé sezóně? Které vítězství bylo nejtěžší?
Za úspěch považuji určitě prvenství, které jsme se synem vybojovali na MČR dvojic. Nejtěžší vítězství asi vybrat neumím, bylo jich víc. Psychicky náročné pro mě bylo otáčení výsledku po časovém limitu na Centrope cupu Slovenska proti tripletu mého častého spoluhráče Michala Habáska.
Pétanque již hraješ od roku 2002. Co ti ta léta v pétanque přinesla? Jak hodnotíš svoji dosavadní kariéru?
Pétanque je pro mne především bezvadná zábava, relax, koníček a umožňuje mi o víkendech zapomínat na pracovní stresy. Díky pétanque jsem poznal spoustu bezvadných lidí se sportovním duchem. A pétanque mi přinesl určitě nestandardní vztah se synem, pro kterého mohu být na hřišti spoluhráčem a ne tátou.
Čeho bys chtěl v pétanque ještě dosáhnout? Existuje nějaký turnaj, na jehož putovním poháru ještě nemáš své jméno a toužil bys po něm?
Takhle bych to neřekl. Když jedu na turnaj, samozřejmě chci skončit co nejlépe. Pokud se zadaří, je to fajn, když ne, tak to zkusím příště.
Který turnaj byl tvůj vůbec první? A jak jsi se k pétanque vlastně dostal?
Mým prvním seznámením s touto hrou byla akce Eurotelu, který uspořádal turnaj pro své zákazníky. První soutěžní „čapkovský“ zápas byl v roce 2002 v Ořechu proti Šroubkovi, který nám porážku 1:13 dokázal proložit takovým výkladem a platnými radami, že jsme se s chutí a nadšením vydali vstříc dalším bojům a okamžitě jsme si ten den kupovali u Vládi Glasera soutěžní koule.
Na jaký turnaj se v letošní sezóně nejvíc těšíš a z jakého důvodu?
Na všechny, na které budu moci jet. A pokud se klubu Carreau podaří na MČR open přivést skutečně Quintase s týmem, tak by bylo zážitkem zahrát si proti nim.
Máš v plánu hrát nějaké turnaje i mimo Českou republiku? Do jaké země za pétanque nejraději jezdíš? A ve které se ti turnaje příliš nelíbí?
Určitě bude zajímavé mistrovství Evropy veteránů 55+ v Dánsku, na to jsem zvědavý. Dále jezdíme na Centrope cupy, kde za nejslabší organizátory považuji Maďary (s výjimkou, kdy je pořadatelem Dodo). Samozřejmě nejraději bych jezdil do Francie, kde jsou zážitkem i místní turnájky.
Se kterým českým hráčem by sis jednou moc rád zahrál?
Myslím, že bych si jednou moc rád zahrál se svými vnuky.
Kterého hráče na světě nejvíce obdivuješ?
Asi Dylana Rochera, kterého jsme kdysi vozili s ostatními juniory při jejich soustředění s našimi kluky při Avokádu mezi penzionem a trojským zámkem a který to během pár let dotáhl v obrovské francouzské konkurenci do absolutní špičky.
Který hráč ti na hřišti dělá největší herní problémy?
Tím se chlubit nebudu, ale jako většina i já mám své „oblíbence“. Můžu prozradit, že to nejsou hráči první žebříčkové padesátky.
Máš nějaký speciální rituál během turnaje nebo před hodem? Všiml jsem si, že si často foukáš do dlaně.
Když jdu do kroužku, vůbec si neuvědomuji, co dělám. Snažím se soustředit, a jestli si při tom foukám do dlaní ? I za deště? Netuším.
Z Českých Budějovic to máte hodně daleko na skoro každý turnaj. Jak zvládáš cestování? Není to únavné každou sobotu vyrážet napříč republikou a za hranice?
Na delší jízdy autem jsem zvyklý, nevadí mi to.
PC České Budějovice tedy neplánuje uspořádat nějaký turnaj v Jižních Čechách? V tomto kraji je turnajů přeci jen poskrovnu a plno hráčů by sem určitě rádo zajelo jak za pétanque, tak i za přírodou.
Vzhledem k tomu, že aktivita členů našeho klubu vyjma naší rodiny je mizivá, tak je uspořádání turnaje ve třech možných pořadatelích obtížné. Naposledy jsme pořádali za výrazného přispění našeho kamaráda, nečlena klubu, MČR juniorů ve Větřní. Kdyby se nám povedlo nalákat nějaké nováčky do klubu, asi bychom to zkusili.
Aktivní jsi i mimo hřiště. Jsi členem nově vytvořené Sportovně technické komise. Co bys chtěl na poli pétanque změnit či vylepšit?
V STK pod vedením jejího předsedy Iva Michálka docela živě probíráme řadu podnětů. Určitě se snažíme zodpovědně vážit různé možnosti a varianty, je to ale dlouhodobější proces. Rozhodně nejde dělat změny v průběhu sezóny, ale předpokládám, že na přelomu roku budeme schopni něco představit.
• • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • •